Regresní terapie je metoda, která člověku pomáhá podívat se zpátky – do jeho minulosti. Nemusí jít jen o vzpomínky z dětství, ale někdy i o hlubší vrstvy, které si naše duše nese. Není to o tom, že bychom jen přehrávali staré příběhy, ale spíš o tom, že hledáme kořeny potíží, které nás trápí dnes.
Když třeba cítíme opakující se strach, bolest, pocit, že se nám pořád dokola děje něco podobného, může to mít své kořeny právě v minulých prožitcích. Ty se někdy uloží do těla i do mysli jako neviditelné programy. Někdy tyto vzorce mohou pramenit i z rodu – z toho, co jsme „zdědili“ v rodinné historii, v rodových vzorcích, které se předávají generacemi. Regresní terapie nás učí tyto programy objevit a přepsat.
Samotný proces probíhá tak, že člověk se zklidní, ponoří do sebe a nechá se vést terapeutem. Začnou se vynořovat vzpomínky, obrazy, někdy i silné emoce. Nejde o klasickou hypnózu, kdy člověk „spí“, ale spíš o stav hlubšího soustředění, ve kterém si dovolíme cítit a vnímat to, co běžně přehlížíme.
To, co je na regresi krásné, je právě možnost prožít a uvolnit emoci, která byla kdysi potlačená. V okamžiku, kdy ji přijmeme, pochopíme a necháme odeznít, se nám uleví – často jak na duši, tak na těle.
Lidé po regresní terapii popisují, že:
- se jim ulevilo od dlouhodobého stresu nebo bolestí,
- pochopili souvislosti svého života,
- našli větší klid a smíření,
- začali dělat svobodnější rozhodnutí.
Regrese není o tom, že by někdo jiný řekl, co se ti stalo. Vždy to prožívá sám klient – jeho vnitřní svět, jeho obrazy, jeho emoce. Terapeut je jen laskavý průvodce, který pomáhá udržet bezpečí a směr.
Je to cesta k sobě samému, k vlastnímu srdci a pravdě.